Skjaldborští bojovníci používají v boji ochranné pomůcky dostupné
v raném středověku - přilby, štíty a zbroje.

Přilby

Přilby máme kovové, ze surové či vydělané kůže, nebo kombinované. Jsou tvořeny zahroceným, nebo polokulovitým zvonem, který je konstruován pomocí žeber, přeplátováním, nebo je zhotoven z jednoho kusu. Na tento zvon jsou připojeny další ochranné prvky, jako nánosník, očnice, nebo různé závěsy a barmice.

Štíty

Podle nálezů a vyobrazení používáme kruhové štíty z prken, držené buď středovým úchopem za pomoci puklice - umba, nebo za řemeny na předloktí. Štíty máme potaženy surovou kůží, která je nesmírně zpevní a zvýší jejich odolnost proti úderům nepřátel. Na tuto kůži pak přírodními barvami malujeme symboly, jak popisujeme blíže v kapitole o barvení. Zda tyto velice subtilní štíty měly velký význam pro boj tváří v tvář, nebo sloužily hlavně k zastavení nepřátelských projektilů, nevíme, ale pokoušíme se to poctivě zjistit - svoje štíty nešetříme, ale snažíme se bojovat tak, aby se po několika zásazích neproměnily v hromádku třísek.

Zbroje

Samotné zbroje, tedy ochranné odění těla, bylo v raném středověku vyráběno z kovu, kůže, tkanin, ale i rohoviny. Pravděpodobně se nosily prošívanice a vycpávanice, a to jak pod silnější zbroj, tak i jako samostatná ochrana. Z různých lokalit máme nálezy šupinové a lamelové zbroje - jedná se o destičky, buď upevněné na podklad, nebo spojené mezi sebou. Nejluxusnějším typem zbroje byla v raném středoveku zbroj kroužková - brň. Byla vyrobena ze splétaných a nýtovaných kroužků, které tvořily pevné pletivo. Takovou zbroj si však mohlo dovolit jen několik vyvolených.